|
|
Odpoveď ekotypov Arabidopsis na abiotický stres
Zvalová, Monika
Geografická distribuce rostlinných druhů odráží jejich schopnost přizpůsobovat se různým přírodním podmínkám, jako jsou např. období sucha nebo chladu. Aklimatizace rostlin na chlad je velmi důležitá vzhledem k aktuálním výskytem extrémních výkyvů teplot. V této práci jsme charakterizovali odpověď dvaadvaceti ekotypů Arabidopsis, které byly vystaveny mrazovým podmínkám bez aklimatizace a po aklimatizaci. Vyhodnocení procesů zahrnuté v ochraně vůči chladu bylo umožněno značnou variabilitou kontrastních ekotypů a jejich mrazové toleranci. Identifikovali jsme ekotypy odolné vůči mrazu a citlivé charakterizované velikostí růžice a měřením fotosyntetických pigmentů. Tyto výsledky odpovídají geografickému rozložení daného druhu. Dalším krokem bude proteomická analýza vybraných ekotypů pro objasnění molekulárních procesů, které se podílejí na toleranci rostlin vůči mrazovému stresu. Přizpůsobení jednotlivých Arabidopsis ekotypů různým podmínkám prostředí, které mají za následek širokou škálu mrazuvzdornosti, nabízí jedinečnou možnost objasnit mechanismy spojené s účinnou obranou na nízké teploty.Právní doložka:Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., O vysokých školách a o změně dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.
|
|
|
Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy
Urban, Aleš ; Kyselý, Jan (vedoucí práce) ; Huth, Radan (oponent)
Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova Aleš Urban, Praha 2012 Vliv teplotních extrémů na hospitalizace s onemocněním oběhové soustavy Práce porovnává rozdíly vlivu teplých a chladných dnů na nadměrnou úmrtnost a hospitalizace na vybrané diagnózy nemocí oběhové soustavy (CVD) v Praze a venkovském regionu tvořeném Jihočeským krajem a Vysočinou (JČ) za období 1994-2009. Venkovský region byl vybrán vzhledem k podobné věkové struktuře a velikosti populace jako v Praze. Zmíněné rozdíly jsou srovnávány mezi zvolenými populačními skupinami (muži a ženy; < 65 a 65+ let). Jako teplé (chladné) dny byly definovány dny s průměrnou denní teplotou vzduchu nad (pod) hodnotou 90% (10%) kvantilu denních hodnot v létě (zimě) za sledované období pro každý region zvlášť. Nadměrné hodnoty úmrtí (hospitalizací) byly určeny jako rozdíl vzhledem k standardizovaným denním počtům úmrtí (hospitalizací) za sledované období ošetřeným o výskyt epidemií chřipky/akutních respiračních infekcí, dlouhodobý a sezónní/týdenní chod úmrtnosti (hospitalizací). V Praze byla zjištěna významná (p = 0,05) nadměrná úmrtnost při teplých dnech jak pro CVD jako celek, tak pro jednotlivé diagnózy, a to ve více populačních skupinách než v JČ. Nejvyšší relativní nadměrná úmrtnost při teplých dnech byla zjištěna v Praze (na aterosklerózu a chronickou...
|
host ::
RSS.